 |
 |
|
MP3 Ke stažení
Inzeráty
Zlín
|
|
Zlín - Aktuality
Inspektoři: Slovácké strojírny při úmrtí pracovníka nepochybily
ZLÍN - Slovácké strojírny v Uherském Brodě při srpnovém smrtelném úrazu
svého pracovníka nepochybily. Takový je závěr šetření Oblastního
inspektorátu práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj se sídlem v Brně. Na
dotaz ČTK to řekl vedoucí inspektor Michal Kleinhampl.
"Nezjistili jsme neplnění povinností
vyplývajících z právních předpisů,
které by bylo v přímé souvislosti s
příčinou úrazu,"
uvedl Kleinhampl. Dodal, že inspektorát práce přesto zaměstnavateli
navrhl opatření vedoucí ke zvýšení bezpečnosti na pracovišti. "Mělo by být přehledné, pracovník by neměl být na místě sám," řekl vedoucí inspektor.
Dvaapadesátiletý dělník z Uherského Brodu zemřel letos 22. srpna při
práci na soustruhu. Podle policie muže zachytila rotující část stroje a
natlačila ho na upínák nožů soustruhu. Mluvčí záchranné služby
Zlínského kraje Petr Olšan tehdy ČTK řekl, že muž utrpěl závažná
zranění neslučitelná se životem. Neštěstí se stalo beze svědků.
Policisté ve Zlínském kraji řeší od pondělka i smrtelný úraz, který se
stal v holešovském závodu Sfinx společnosti Nestlé. Podle policie
devatenáctiletý muž z Hodonínska spadl z lešení z výšky asi 15 metrů.
Svým zraněním na místě podlehl. "Nikdo
to neviděl, v době neštěstí stál poblíž
mladíka jen jeden dělník otočený zády,
druhý byl dole u výtahu," uvedla Blanka Králová z kroměřížské policie.
Přesnou příčinu úmrtí mladíka, který byl zaměstnancem dodavatelské
stavební firmy, určí až nařízená soudní pitva. Podle Králové se
neštěstím zabývají kriminalisté, událost byla také nahlášena
inspektorátu práce. "Předpokládám,
že se tak stalo a my do Holešova ke zjištění
bližších okolností pošleme inspektora," poznamenal Kleinhampl.
Brněnský inspektorát práce letos eviduje celkem 24 smrtelných úrazů na
pracovišti. Sedm z nich se událo ve Zlínském kraji. Inspektoři vždy
vyrážejí na místo kontrolovat u zaměstnavatelů plnění povinností,
vyplývajících z právních předpisů. Pokud naleznou pochybení, tak za
konkrétní méně závažný delikt mohou uložit pokutu až ve výši 200.000
korun. Za ta nejzávažnější pochybení však může být viník potrestán až
dvoumilionovou sankcí.(www.zlin.cz)
Valašské
Meziříčí možná zavede rychlý internet do
místních částí
Zájem obyvatel místních částí města
vedl představitele Valašského
Meziříčí k úvahám o
rozšíření metropolitní sítě s
vysokorychlostním
internetem. Zastupitelé na svém posledním
zasedání pověřili svého
kolegu Vlastislava Navrátila (SNK ED) úkolem zpracovat
návrh rozvoje
sítě na příštích deset let, sdělil ČTK
mluvčí valašskomeziříčské
radnice Josef Beneš.
Starosta Jiří Částečka (ODS) vyzval společnost Numeri, která si od
města metropolitní síť na pět let pronajala, aby předložila finanční
rozvahu zavedení sítě v místních částech. "Obávám
se, že při stávajících cenách, které za poskytované služby účtujeme,
není v našich silách organizačně zajistit stavební povolení ani
financovat výkopové práce," uvedl ředitel firmy Josef Bartoň.
Podle radního Jana Odstrčila (ODS) by bouřlivější
rozvoj sítě mohl zaručit delší
nájemní vztah. "Pětiletá
smlouva nutí provozovatele rozšiřovat ji pouze o
investičně méně náročná místa," poznamenal. Na metropolitní síť je nyní napojeno okolo 1350 počítačů, přičemž
minimální počet určený podmínkami udělení evropské dotace činil 1200
aktivních přípojek.
Valašskomeziříčská metropolitní síť
byla dokončena letos na jaře. Podle
Beneše je nejdelší ve Zlínském
kraji. Využívá převážně optických
kabelů, s jejichž uložením do země se počítalo už při
rekonstrukci
systému centrálního
zásobování teplem před sedmi lety. Podstatnou
část
nákladů převyšujících 17 milionů korun
pokryly evropské fondy. Ve Zlínském kraji kromě
Valašského Meziříčí využívají
služeb vlastní metropolitní sítě například
i Vsetín a Uherský Brod.(www.zlin.cz)
Kroměříž připravuje stavbu cyklostezky do Kvasic
Kroměříž připravuje stavbu cyklostezky vedoucí z města podél břehu řeky
Moravy do Kvasic. Asi dvanáctikilometrový úsek přijde zhruba na 30
milionů korun. Radnice hodlá usilovat o dotaci z evropských fondů, k
realizaci výstavby si také bude muset pronajmout pozemky, které vlastní
státní podnik Povodí Moravy, řekla ČTK místostarostka města Olga
Sehnalová.
Podle ní se město touto myšlenkou intenzivně zabývá asi rok a půl. "Zpracovává
se projektový záměr. Mělo by to být koordinované v celém úseku, abychom
někde neměli hluchá místa a všechny části byly zprovozněné zhruba ve
stejné době," uvedla Sehnalová. Podle projektu by
na trase měl být položen asfaltobetonový povrch využitelný nejen pro
cyklisty, ale například i pro in-line bruslaře.
Pokud se všem obcím na trase podaří v příštím roce stihnout výzvy
Regionálního operačního programu Evropské unie, tak je podle
místostarostky Kroměříže možné zprovoznění cyklostezky v roce 2009 či
2010. "Regionální
operační program počítá s
financováním nákladů z pětaosmdesáti
procent. Zbylá částka by pak byla na městě," upřesnila Sehnalová.
Úsek Kroměříž - Kvasice je součástí velkého projektu, jehož cílem je
napojení regionu na evropskou cyklistickou síť Euro Velo, která vede od
Baltu k Jadranu. Na území Zlínského kraje by tato trasa měla v budoucnu
vést z Kroměříže až do Uherského Ostrohu na Uherskohradišťsku. Podél
řeky Moravy či Baťova kanálu již přitom města a obce několik
cyklostezek vybudovala.
Na konci roku 2006 stavbaři například dokončili práce na úseku mezi
Starým Městem a Babicemi. Náklady na vybudování přibližně šest
kilometrů dlouhé trasy vedené po hrázi Baťova kanálu činily 13 milionů
korun. Nyní se buduje další část, ze Starého Města do Kostelan nad
Moravou. Stavba zhruba čtyřkilometrové stezky vedené podél Moravy si
vyžádá asi 15 milionů korun, první cyklisté se po ní projedou v
listopadu.(www.zlin.cz)
Policie má nový radar
Městská policie v Uh. Brodě má od konce prázdnin nový radar - laserový
měřič. A poměrně čile jej využívá. Přesvědčit se o tom mohli v minulých
týdnech řidiči jedoucí po obchvatu kolem nechvalně proslulé křižovatky
Pepčín, či po silnici směrem na Nivnici, kde strážníci měřili povolenou
rychlost a vybírali pokuty.
"Svá stanoviště samozřejmě budeme měnit, máme vytipovaná místa,
takže se zaměříme například na příjezdovou komunikaci do města ve směru
od Prakšic, na úsek podél řeky Olšavy v Těšově a v neposlední řadě na
úsek u křižovatky Pepčín, kde je sice značkou přikázána rychlost 70 km
v hodině, ale spousta řidičů sníženou hodnotu na tomto nebezpečném
místě vůbec nerespektuje," říká velitel Městské policie (MP) v Uh. Brodě Libor Kubiš. Ale jak jedním dechem dodává, nechce, aby se strážníci změnili v dopraváky. "To
ani není náplní činnosti MP. Je dobře, že to zařízení zde máme, že
můžeme měřit. Ale zase - neměříme proto, abychom co nejvíce vybrali.
Naopak nás těší, když řidiči jezdí tak, jak mají," tvrdí Kubiš.
Nový laserový měřič vyfotografuje poznávací
značku auta, které překročí rychlost, a vystaví
protokol, který se dále zpracovává. "Radar
změří rychlost, vyšle signál o kus dál
stojícímu strážníkovi a ten
hříšníka zastaví a zkasíruje," popsal starosta města Ladislav Kryštof,
který má MP ve své kompetenci. Podle starosty by strážníci měli pokuty
vybírat především přímo na místě. Město již před prázdninami přijalo
dva nové strážníky s tím, že si na sebe vydělají právě výběrem pokut. "V
Bánově naši strážníci jenom za červenec a srpen vybrali na pokutách 150
tisíc korun v hotovosti a na dalších 80 tisíc vystavili bloky, takže
tato představa není nijak nadnesená," říká starosta.
Fakt, že strážníci MP začali navíc na příjezdových komunikacích měřit
rychlost, pořádně vytočil některé občany. Důvodem jejich vzteku není
samotný výběr pokut, ale to, že městská policie podle nich ve městě
jinak nic nedělá. Oslovení občané popsali její činnost slovy - dává
boty, vybírá pokuty a ráno, když jdou děti do školy, hlídá přechody.
Jinak prý brodské strážníky venku nikdo neuvidí.
"V parku na opěradlech laviček posedávají výrostci, kterým rozhodně
ještě nebylo osmnáct let, kouří jak vodníci a když je napomenu, akorát
z nich letí sprostá slova. Ale tohle městská policie raději nevidí," rozčiluje se dvaasedmdesátiletá důchodkyně paní Jarmila. "V
dolním parku město vysázelo stromky. Dnes tam zůstal jediný nepolámaný.
Takže město zaplatí nové stromky, aby je zase ti opilí puberťáci, co
vylezou z Tropiku, polámali, a ještě hezky platí strážníky, které ani
nenapadne, aby zvedli zadky a chodili po venku tak, jak je to běžné
třeba ve Zlíně," přidává se pan Jiří.
"Tak to se musím ohradit, po venku rozhodně chodíme," říká Libor Kubiš.
Přítomnost MP u měření v Bánově nebo třeba u
Pepčína neznamená, že tím pádem je Brod bez
strážníků. "Chodíme
po městě v určitých intervalech a pohybujeme se v různých místech. Do
parku vyrážíme na ty tak zvané lavičkáře pravidelně a často v civilu. K
polámaným stromkům a dalším záležitostem můžu říct jediné - apelujeme
na občany, aby když vidí, že se něco takového děje, neváhali a zavolali
nás na bezplatnou linku 156. Jsme schopni být na místě během pár
okamžiků. Uvědomte si, že když procházíme parkem, nikdo před námi ten
stromek lámat nebude, a opakuji, že není v našich silách, aby strážníci
stáli na rohu každé ulice. Navíc mnohé zásahy se bez auta prostě
neobejdou. Když jsme voláni k podnapilé osobě, pěší hlídka ji těžko
povleče přes celé město ke zjištění totožnosti na Policii České
republiky," vysvětluje velitel.
Podle slov starosty Kryštofa je si radnice vědoma, že vandalismus a
další nekalé činnosti se ve městě zkrátka dějí, a hodlá je řešit. "Snažíme
se dělat ve spolupráci s Policií České republiky i větší akce zaměřené
na nalévání alkoholu mladistvým a právě na vandalismus. Bohužel státní
policie neustále zápasí s nedostatkem lidí. Snad už to bude lepší od
Nového roku, kdy po vstupu do Schengenského prostoru posílí její řady
členové pohraniční policie," doufá Ladislav Kryštof.(www.zlin.cz)
Historie
Kraj jako vyšší územní samosprávný celek České republiky vznikl v roce 2000. Mezi lety 1949-1959 patřilo celé jeho území ke kraji Gottwaldovskému,
který byl podstatně větší než současný Zlínský kraj. Patřilo k němu
také celé území moderního okresu Hodonín a okrajové oblasti moderního
okresu Přerov. V roce 1960 pak byl Gottwaldovský kraj zrušen, a jeho území rozděleno mezi Jihomoravský kraj (většina území) a Severomoravský kraj
(moderní okres Vsetín a několik obcí v
přilehlých částech moderního okresu Přerov). Roku
2000 pak z částí Jihomoravského kraje (moderní okresy Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště) a Severomoravského kraje (moderní okres Vsetín) vznikl dnešní Zlínský kraj.
Východní hranice Moravy
neměla svůj dnešní tvar odjakživa. Pomineme-li fakt, že všechny hranice
byly ve středověku definovány pomyslným středem neobydleného
pohraničního hvozdu, jižní část Zlínského kraje patřila ještě koncem 11. století k spornému území. Hranici Moravy tehdy tvořila řeka Olšava. O oblast zvanou Lucká provincie s obcemi Hluk a Kunovice vedli spory vládci Moravy a Uher.(http://zlinskykraj.blog.cz/0705/historie-zlina)
|
|
Didl
a přátelé
Medvídci Me to You
Online
Hry
|
|
Forum